Prší není původně česká karetní hra, jak se naši občané někdy mylně domnívají.
Jde o českou variantu německé hry mau-mau, které se také někdy říká “pony”, jejímž cílem je se jako první zbavit všech karet z ruky.
Hraje se s klasickými mariášovými kartami, přičemž sehrávky se účastní 2 až 5 hráčů. Ten, co začíná první kolo, má vždy o jednu kartu navíc.
Pravidla jsou tak snadná, že ho tradičně “mastí” štamgasti v hospodě a rozumí mu i děti.
Hra Prší se podobá dalším karetním hrám, které zvládají o děti starší 6 let – Zelená louka, Sedma nebo Červená bere.
Hraje se s balíčkem 32 klasických mariášových karet, jejichž pořadí a bodové hodnocení si brzy osvojí všichni hráči, včetně těch dětských.
Extra populární hra Prší nicméně vznikla až po II. světové válce, čímž se liší od jiných karetních her. Některé z nich vznikly i dávno ve středověku.
Mau-mau: Jak se hrál předchůdce hry Prší?
Mau-mau je karetní hra pro 2 až 5 hráčů, kterou si oblíbili hráči v Německu, Rakousku, Jižním Tyrolsku, Spojených státech, Brazílii, Řecku, České republice, na Slovensku i v Nizozemsku.
Hraje se se standardními francouzskými (nebo německými) hracími (mariášovými) kartami.
Název je odvozen od jména ozbrojeného křídla národně osvobozeneckého hnutí v Keni (založeného v roce 1952).
Cílem hry mau-mau bylo zbavit se všech svých karet přímo z ruky. Charakteristickým rysem této hry byla hláška, kterou hráč musel vykřiknout, když byl poslední krok před vítězstvím.
Musel zahlásit slovo „mau“, pokud to neřekl, výhra byla neplatná a místo toho si musel vzít tzv. trestné karty. Pokud byl hráčovou poslední kartou žolík, musel to ohlásit hláškou “mau, mau!“.
Každá země si svou “mau-mau” hru pojmenovala jinak a i pravidla se stát od státu lišila.
Na to, jak, se podíváme v následujících kapitolách.
Rakousko a Bavorsko
V Rakousku a Bavorsku je její variací 32karetní hra známá jako Neuner („Devítka“), přičemž se tu tradičně hraje s žolíky, a devítky tu figurují jako tzv. divoké karty.
Česká republika
Nejoblíbenější varianta hry se v Česku jmenuje Prší a hraje se, jak už jsme řekli, s balíčkem 32 německých karet (se 4 základními barvami v hodnotách od sedmičky po eso).
Má téměř stejná pravidla jako rakouská verze, několik rozdílů se ale přece jen najde (viz kapitola “Jak se hraje Prší v jiných částech světa).
Holandsko
V Nizozemsku je hra známá jako Pesten (což znamená “šikana”). Hraje se s balíčkem 54 nebo 55 karet (52 standardních + 2 nebo 3 žolíky).
Pokud se hry účastní hodně hráčů, může se více karetních balíčků zamíchat dohromady.
Hlavní rozdíly od původní mau-mau jsou následující:
- Hráči si tahají 5 až 7 karet,
- Když si jeden hráč vybere z balíčku dvojku, další hráči si musejí “líznout” 2 karty,
- Žolíkem lze nahradit jakoukoliv jinou kartu a pokud si jej hráč lízne, další hráči musí sebrat 5 karet,
- Počty karet se kumulují – příklad: Pokud první hráč zahraje žolíka a druhý hráč dvojku, musí si třetí hráč dobrat 5 + 2 = 7 karet (případně trumfnout jiným žolíkem nebo dvojkou),
- Osmička přikazuje dalšímu hráči vynechat tah (V holandštině “Acht: wacht”, neboli „Osmička: čekej!“),
- Zbývá-li hráči poslední karta, musí zvolat “Laatste kaart” (neboli „Poslední karta“), nebo zaklepat na stůl. (Pokud zapomene zaklepat nebo oznámit svou poslední kartu předtím, než další hráč zahraje nebo si lízne, musí si líznout znovu, a to 5 nebo 7 karet).
Portugalsko
V Portugalsku se variace na hru mau-mau jmenuje Puque. Pravidla jsou téměř stejná jako u předchozích verzí.
Hráč musí ohlásit “Puque”, když odehrává svou předposlední kartu, a na konci nemusí říkat nic, pokud však zavírá žolíkem (k tomu zároveň dostává dvojnásobek skóre).
Švýcarsko
Švýcarská verze hry s názvem Tschau Sepp se hraje s 36 kartami a vznikla až na začátku 60. let. Pravidla jsou podobná ostatním verzím mau-mau.
Jak se hraje Prší? Barvy a hodnoty jednotlivých karet
Prší se hraje s mariášovými kartami, u nichž rozlišujeme 4 základní barvy:
- (srdce, červené, herce),
- (listy, zelené, piky),
- (kule, koule, káry),
- (žaludy, kříže).
Každá karta má také jinou hodnotu, s čímž musí hráči dopředu počítat, přičemž platí následující pravidla:
- Sedmička má hodnotu 7 bodů,
- Osmička má hodnotu 8 bodů,
- Devítka má hodnotu 9 bodů a
- Desítka má hodnotu 10 bodů,
- Spodek má hodnotu 2 bodů,
- Svršek má hodnotu 3 bodů,
- Král má hodnotu 4 bodů a
- Eso má hodnotu 12 bodů.
Na to, jak jednotlivé karty (barvy i hodnoty) vypadají, se můžete podívat na následujícím obrázku.
Obr. 1: Prší se hraje s balíčkem tradičních mariášových karet o 4 barvách. | wikipedia.org
Speciální karty ve hře Prší
V Prší existují také situace, kdy i “obyčejné” karty sehrávají zvláštní roli a záleží přitom na tom, jaká variace hry se zrovna hraje. Hráči nejčastěji hrají s těmito kartami:
- Svršek – s ním se mění průběh hry a barva karet, které je třeba vyložit. Lze jej zahrát na jakoukoliv kartu s výjimkou sedmy (7) nebo esa odehraného předchozím hráčem. Pokud tuto kartu odloží, musí hráč, co svršek odhodil, zvolit novou barvu. Hráč, co je na řadě, se pak chová, jako kdyby svršek na vrchu talonu měl tuto ohlášenou barvu. Barva se ale měnit nemusí, může se hrát s tou barvou, která je na svršku vyobrazená.
- Eso – jakmile jeden hráč vyhodí do talonu eso, další hráč ztrácí svůj tah, tzv. stojí. Eso se musí vyhodit vždy na kartu stejné barvy (neplatí to pro 7), případně se používá k přebití esa protihráče (tam se pak na barvu logicky nehledí, protože nikdy nebudete mít 2 esa stejné barvy).
- Sedma – je nejoblíbenější a zároveň nejobávanější Prší kartou, protože může úplně převrátit scénář hry. Lze ji vyložit na (jakoukoliv) kartu stejné barvy, nebo s ní přebít soupeřovu sedmu. Hráč, který je po vyložení sedmy do talonu na řadě, musí také odhodit sedmu – pokud ji nemá, ztrácí kolo a musí navíc líznout 2 nové karty. Nezřídka se stává, že jeden hráč získá sedmiček několik – ty pak odhodí za sebou do talonu a protihráč musí brát vždy 2 karty za 1 sedmu (do maxima 8 karet).
- Červená sedma – nejspeciálnější karta v celé hře Prší, protože má funkci tzv. oživení neboli vracení do hry. Pokud hráč odhodí poslední kartu (s vidinou vítězství) a soupeř mu ještě navrch talonu položí červenou sedmu, musí si onen hráč s prázdnýma rukama líznout 2 nové karty a hra pokračuje.
Pravidla hry Prší – Jak probíhá sehrávka?
Před samotnou sehrávkou se musí balíček karet pečlivě promíchat.
Hráč, který je losem zvolený coby rozdávající, rozdá zbývajícím hráčům i sobě předem daný počet karet (většinou 4 až 6), přičemž jedna karta zůstane položená na stole lícem vzhůru.
Hráč, který je na řadě, musí na tuto kartu vždy odhodit:
- buď kartu stejné barvy jakou má vyložená, nebo
- kartu stejné hodnoty ale jiné barvy (např. na srdcovou dvojku odhodit károvou dvojku).
Zbytek karet zůstává otočených rubem vzhůru v tzv. odkládacím balíčku.
POZOR! Pokud první kartu (tu, co je na stole otočená lícem vzhůru) tvoří svršek, otočí se celý balíček a ta barva, která je na spodní kartě, se hraje.
Když je první kartou svršek, může se na něj odhodit karta barvy nejspodnější karty v balíčku, jak již bylo řečeno. Když hráč žádnou takovou kartu nemá, musí si z talonu líznout 2 nové karty.
Vítězem se stává hráč, co se jako první zbaví všech karet z ruky (a nikdo ho “netrumfne” červenou sedmou).
Hra může teoreticky pokračovat donekonečna (typicky do doby, než to někoho přestane bavit), remíza není možná.
Další varianty sehrávky hry Prší
Vzhledem k jednoduchosti pravidel je logické, že existuje spousta dalších herních variant, přičemž tu nejtypičtější jsme si popsali v předchozí kapitole.
Jaké další variace na Prší si můžete zahrát?
- Ukončení (libovolnou) sedmou
Druhým typem tzv. vrácení do hry (vedle ukončení červenou sedmou) může být ukončení jakoukoliv sedmou, pokud se na tom hráči dopředu domluví.
Když hráč zavírá z ruky a soupeř mu poslední kartu překryje libovolnou sedmou, musí si tento líznout další kartu z balíčku a bere se to jako regulérní pokračování hry.
- Rychlé Prší
Další variantou Prší sehrávky je tzv. rychlé Prší, kdy každý hráč může naráz odhodit libovolné množství karet stejné barvy nebo stejného čísla (např. všechny 4 dámy zároveň).
Nezřídka se tak stane, že hráči stačí dvě kola, aby odhodil všechny karty z ruky a zvítězil; odtud pojmenování rychlé Prší.
- Zelený král
Další populární variantou je rozšířit speciální Prší karty ještě o zeleného krále a dát mu jakési superschopnosti. Pokud hráč zahraje zeleného krále, musí si soupeř líznout hned 4 karty.
V přebíjecí hře může být zelený (neboli pikový) král trumfnut zelenou sedmou a platí to i naopak – zelenou sedmu přebíjí zelený král.
- Hraní se spodky
Ve variaci se spodky tyto karty sehrávají stejnou roli jako svršky, ale nemění u toho barvu. Spodek hraje roli měniče karet a v kombinaci se svrškem tvoří zajímavou dvojici.
Pokud hráč odhodí na talon spodek, zahlásí barvu a hodnotu, kterou touží hrát.
Ostatní hráči lížou karty do té doby, než některý z nich narazí na kartu ohlášené hodnoty a může s ní tzv. přebít.
V krajním případě má ještě možnost “trumfnout spodka spodkem”, takže pokud přebije spodkem, hlásí barvu a hodnotu další karty on.
- Hra s červenou desítkou
Méně známou variantou Prší je hra s červenou desítkou, která má za úkol bránit červenou sedmu.
Pokud ji hráč odhodí, další si musí líznout jednu kartu, protože v ten moment nemá možnost se bránit.
Na červenou desítku lze odložit výhradně červenou sedmu a hru tak posunout, nebo ukončit.
- “Ztížení” hry
Pokud už jsou hráči unavení “triviálností” pravidel Prší, mohou si hru kdykoliv ztížit např. prohlášením, že následující kolo zavírá jedině sedma.
Když chtějí ještě vyhrocenější průběh, dohodnou se, že hru ukončí kupř. jedině svršek konkrétní barvy.
- Francouzská varianta hry Prší
Zajímavou variantou klasické hry Prší je francouzská verze zvaná Bouří – hraje se s francouzskými kartami ve složení 52 karet + 3 žolíci.
Tato verze má oproti tradiční hře pár rozdílů: Tuto verzi hraje 2 až 7 hráčů, každému z nich se rozdá po 7 kartách a některé karty, např. dáma, hrají speciální roli.
Jak se hraje se speciálními kartami?
- Pokud hráč odhodí do talonu královnu (dámu), může navrch odhodit ještě další (libovolnou) kartu.
- Pokud hráč odhodí do talonu kartu s hodnotou 5, musí si hráč hrající po něm líznout jednu kartu z balíčku (pokud samozřejmě nemá další pětku k přebití).
- Pokud vynese dvojku (2), volí si hodnotu karty, která má být vynesena potom.
- Pokud odhodí žolíka, musí si líznout 2 karty (první hráč např. odhodí sedmu, druhý ho trumfne žolíkem a třetí má pouze dvě možnosti – buď má sedmu/žolíka na přebití, nebo si musí líznout 2 nové karty).
Jak se hraje “Prší” v jiných částech světa?
Ostatní státy světa si s variacemi hry Prší krátí chvíle už celá léta. Německá verze Neuner je té české zdaleka nejpodobnější, její pravidla jsou ale přece jen malinko odlišná.
Před začátkem sehrávky se balíček karet zamíchá přesně 4 tzv. škrty. Poté se sejmou vrchní 4 karty a rozdávající si je prohlédne.
Pokud jsou “normální”, smí si je hráči ponechat, pokud jsou extra silné (např. králové), musí se balíček zamíchat a rozdat znovu.
Každému z hráčů se po opětovném zamíchání rozdají karty (obvykle 5 nebo 6). Zbytek se umístí lícem dolů jako odkládací balíček.
Na začátku hry je jako obvykle odkryta na vrchu položená karta a odloží lícem nahoru na stůl, poté ji hráči střídají a odehrávají svoje karty.
Kartu lze zahrát pouze tehdy, pokud odpovídá barvě nebo hodnotě karty odložené lícem nahoru.
Příklad: Pokud je nahoře balíčku piková desítka, lze na něj odhodit pouze další pikovou kartu, nebo další desítku. Pokud hráč nemůže kartu přebít, lízne si 1 kartu z hromádky; když ji může odehrát, učiní tak; pokud ne, nechá si ji a jeho tah končí. Když je odkládací balíček prázdný, znovu se zamíchá a obrátí, aby sloužil jako nový balíček.
Významné karty v německé verzi Prší
V německé verzi jsou nejdůležitějšími kartami sedmička (7), osmička (8), žolík a eso všech barev.
Jak to probíhá v praxi?
- Pokud sehráváte sedmu, další hráč si musí líznout 2 karty, ale může hrát dál. (Německá varianta, stejně jako česká, umožňuje hráči, který čelí sedmičce, trumfnout další sedmou. V takovém případě si hráč po jeho levici musí vzít 4 karty z balíčku, pokud tento také nezahraje sedmu, musí si vzít hráč po jejich levici dalších 6 karet, pokud tento znovu nezahraje sedmu, poslední hráč si musí vzít 8 karet z balíčku.)
- Osmička (8) přinutí hráče, aby vzdal svoje kolo. (Německá varianta hry umožňuje hráči osmičku trumfnout osmičkou, v takovém případě musí další hráč zahrát další osmičku, nebo vynechat tah.)
- Žolíkem lze přehrát jakoukoliv kartu v balíčku. Hráč, který ji hraje, si pak zvolí, jaká barva karet se má hrát v dalším kole. Další hráč pak hraje, jako by šlo o žolíka zvolené barvy.
- Pokud hráč hraje eso, musí po něm zahrát ještě jednu kartu. Pokud hráč nemá jinou kartu nebo nemůže sledovat barvu nebo hodnotu, musí si hráč vzít další kartu z balíčku. Pokud je poslední kartou hráče eso, nemůže v posledním tahu vyhrát.
- Když hráči zbývá pouze jedna karta, hlásí „mau“ (i když jde o eso); pokud je tou kartou žolík, musí zahlásit „mau-mau“. Neúspěch znamená, že si musí vzít další kartu z balíčku.
Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře.